Spoluza­k­la­datel­ka a vedoucí pro­gramů Sdružení

Bezprostřed­ně po absolvování Fakul­ty mez­inárod­ní žur­nal­is­tiky Moskevského stát­ního insti­tu­tu mez­inárod­ních vztahů (MGIMO) v roce 1978 přišla pra­co­v­at do týdeníku Novo­je Vrěm­ja (Nové časy) (později New Times). Začí­nala psaním zpráv na mez­inárod­ní téma. Poté jako zvlášt­ní zpravo­daj, komen­tá­tor­ka pol­i­tick­ých událostí, člen­ka redakční rady se věno­vala mno­ha svě­tovým událostem z konce 80. let — počátku 90. let. Pub­liko­vala první rozhovory v sovět­ském tisku s amer­ick­ý­mi min­istry zahraničí Georgem Shultzem a Jame­sem Bak­erem, min­istrem obrany Wein­berg­erem, gen­erál­ním tajem­níkem NATO Man­fre­dem Wernerem.

V 80. a 90. letech, které byly pro zemi zásad­ní, se Gali­na Sidoro­va ocit­la v cen­tru dění Sovět­ského svazu, a pak Rus­ka. Psala ostré ana­lyt­ické články, dělala reportáže prak­ticky ze všech nek­lid­ných oblastí — z Náhorního Karabachu, Baku, Tbil­isi, a podrob­né rozhovory s min­istrem zahraničních věcí SSSR, pozdějším prezi­den­tem Gruzie Eduar­dem Ševard­nadzem a další­mi vůd­ci země. V letech 1992–1995 dosta­la nabíd­ku pra­co­v­at na Min­is­ter­stvu zahraničí Ruské fed­er­ace jako pol­i­tická porad­kyně prvního min­is­tra zahraničí nového Rus­ka Andreje Kozyre­va. V letech 1993–1997 byla pro Rusko koordiná­tork­ou Mez­inárod­ní nevlád­ní Komise velké Evropy (spolupředse­dové Komise — Jacques Chirac a Ana­tolij Čubajs).

V roce 2000 začala pra­co­v­at v infor­mační a vyda­va­tel­ské skupině společnos­tí Soveršen­no sekret­no (Přís­ně tajné) a aktivně se zapo­ji­la do inves­tiga­tivní žur­nal­is­tiky. Na kon­ci roku 2001 se se postavi­la do čela novin Soveršen­no sekret­no (Přís­ně tajné), kde pra­co­v­ala deset let nejen jako šéfredak­tor­ka, ale také jako jed­na z autorů.

Držitel­ka ceny Artjo­ma Borovi­ka za nejlepší nov­inářské vyšetřování za rok 2007. Člen Mez­inárod­ního tiskového insti­tu­tu (IPI s cen­trálou ve Víd­ni, www.freemedia.at). V roce 2012 se sta­la první rusk­ou nov­inářk­ou, která byla zvole­na předsed­kyní před­staven­st­va této jed­né z nejs­tarších mez­inárod­ních orga­ni­za­cí, která vznikla před více než 60 lety za účelem ochrany svo­body tisku ve světě a nyní sdružu­je hlavní redak­to­ry, vyda­vatele a před­ní nov­ináře z více než 100 zemí. V této funkci zůsta­la až do roku 2015.

V součas­né době pracu­je na vol­né noze jako nov­inář­ka, pub­li­cist­ka a autor­ka mater­iálů pro Rádio Svo­bod­ná Evropa (Radio Free Europe/Radio Liberty).